On a Ona

3. května 2015 v 12:06 | Kemata |  Téma týdne
Dívají se na mě. Mnohdy i s úsměvem. Někdy jim zmizí z očí i ten známý, nebezpečný výraz. Otočí se na mě s nadšením, až se vyděsím.
Jen na chvíli.
Aby se znovu mohli odvrátit. Myslet si své o té divné a nemožné dívce.


Jsem v jejích očích nemožná. Vím o tom. Může mě to mrzet, ale nic s tím nenadělám.
Jsem ta, co nechodí ve značkovém oblečení. Co nemá problém si šaty do tanečních objednat odněkud z Číny i bez nějaké přiblblé cedulky. Co má dvoje páry tanečních bot, které ke všemu nestály tisíce. A jsem s tím vším spokojená.
Jsem ta, co si to nepropocené tričko vezme i dvakrát v jednom týdnu. Ta, co dělá, že neslyší, když kvůli tomu samému pomlouváte třídního učitele.
Jsem ta, které se spolužačka, co sedí s Ním a přede mnou, ptá, jestli mi přijde blbá. Jsem ta, co řekne ne a myslí to upřímně. Ale nemohu lhát, že si to Oni nemyslí, když se pak diví nad tím, že tohle někdo přeci nechápe, a tak se raději o té hodině zeptá.
Jsem ta, co neumí mluvit. Kuňká před tabulí a marně se snaží místo, kam by se mohla dívat. Proč? Protože ví, že ji budete pomlouvat.
Jsem ta, co nechápe vaše odsuzování kamarádů a přítelů. Co nechápe, proč kroutíte nad tím, s kým vlastně ta spolužačka chodí. Co kroutí hlavou nad vším, když On je do té spolužačky zakoukán a Ona je do Něho, ale vše držíte v hrnci nenávisti a opovrhování.
Jsem ta, co se občas necítí dobře. Ta, co si dovolí odejít, když je jí špatně, když ji bolí kyčel jako sviň a dokonce nemá teplotu. Jsem ta, co vás nechápe, když v horečkách chodíte do školy a bezohledně přenášíte bacily na zbytek třídy.
Jsem ta, co nedrtí své známky, co nemá samé jedničky, protože se doma neučí hodiny. Jsem ta, co má dvě dvojky a je za to šťastná.
Jsem ta, co se ve všem neřídí podle maminky. Jsem ta, jejíž mamka není Stepfordská panička.
Jsem ta, co se s vámi baví. Proč? Protože si pamatuji na časy, kdy jste byli fajn. A věřím, že se jednoho dne k tomu vrátíte.
Jsem ta nemožná dívka z druhé lavice.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lyr. | Web | 3. května 2015 v 12:20 | Reagovat

Kdo ví, jestli se někdy vrátí...

2 Raja Luthriela | Web | 3. května 2015 v 13:46 | Reagovat

V mnohých věcech jsme si i podobné.

3 deina-b | Web | 3. května 2015 v 16:11 | Reagovat

[2]: Mám stejný pocit... Ale znáš to: "Hlavu vzhůru princezno, padá ti korunka :) "

4 Antia | Web | 3. května 2015 v 16:18 | Reagovat

Já nosím to samý oblečení do školy celej tejden a kdyby se nemuselo vyprat, tak klidně i dýl.

5 Zita | Web | 3. května 2015 v 16:23 | Reagovat

Podle mne ta dívka z druhé lavice není ani trochu nemožná, nemožné jsou ty dívky, které jí pomlouvají, které se cítí dobře jen ve značkvém oblečení, je mi jich až líto.

6 praguenation | 3. května 2015 v 18:50 | Reagovat

:)

7 sarushef | Web | 3. května 2015 v 19:06 | Reagovat

Hej ty, líbíš se mi, ale víc seběvědomí!

8 K. | Web | 3. května 2015 v 19:13 | Reagovat

Krásně napsáno.

9 Yima | E-mail | Web | 5. května 2015 v 12:58 | Reagovat

Pokaždé, když si píšeme, jdeš se učit. Jestli ty nedrtíš známky, tak já jsem v mínusu. :D
A tričko bych si na sebe dva dny po sobě nevzala. Jsem hroznej snob. Ale když to tak někdo dělá, proč ne. Spolužačka nosí třeba tričko celej týden stejný a je mi to putna, protože je to věc ostatních.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama