Proč nemám ráda prázdniny

6. dubna 2015 v 18:50 | Kemata |  Deník
...a myslím to naprosto vážně.

Většina lidí prázdniny miluje. Těch pár dní volna, kdy mohou spát do dvanácti, dívat se na televizi dlouho do noci, případně, co se týče čtenářů, nevylézt z postele s knížkou. Nemusí se zaobírat školou (jen občas nějaký ten úkol od profesora, co si myslí, že prázdniny a studentské volno je naprosto to samé), nemusí se učit, nic.

No, a pak tu jsem já, která s každým dalším rokem prázdniny čím dál tím víc nesnáší.


Nechápejte mě špatně - vždy se na ně těším, vymýšlím si, co všechno udělám. Těším se, jak si odpočinu a udělám tisíc možných věcí, na které nemám normálně čas, ale...

Pravda je taková, že na odpočinek mi stačí den. Dobře, spíše půl dne. Během toho si pustím seriál, a pak se vrhnu zpátky na práci do školy, cokoli, co je potřeba aktuálně udělat. Pokud je tu dní šest, tak se situace stává horší.

Za prvé, mám problém se stáváním. Třebaže jsem v pubertě a všechny takové věci, nedokážu spát dlouho. Nedělá mi o prázdninách se probudit v sedm - nebo i dřív - a být přitom odpočatá a v pohodě. Pravda, když jdu spát později, tak je to i okolo devíti, ale pořád mnohem méně než čas vstávání mé mladší sestry. Ta totiž spadá do kategorie "absolutně normální", spala by klidně celý den. A s takovou osobou já sdílím pokoj. Upozorňuji, že kvůli zásuvkám mám problém vypojit kabel mého noťasu a přemístit ho s ním. Takže noťas maximálně na jeden a půl hodiny, děkuji pěkně. Nehledě o to, že bych si třeba chtěla ráno udělat úkoly. Nebo uklidit. Jenže podle společenských zvyklostí je údajně podivné si uklízet v sobotu v půl deváté. A je povinnost nechat vaši mladší sestru spát, když je tam unavená (a já ji musit přemlouvat, aby o půl dvanácté konečně zhasla... pfff).

Za druhé, pokud něco neudělám ráno, zbytek dne neudělám taky nic. Pokud začnu den neaktivně, mám problém se v pozdějších hodinách k něčemu dokopat. Proto mi vyhovuje škola - ráno jsem nucena zvládnout všechno potřebné, dostat se do školy, napsat písemky, dělat si zapísky... A když přijdu domů, pokračuji v tom - udělám úkoly, naučím se, pak něco napíšu, nebo se kouknu na matiku. Pohoda, všechno mám, nic se neděje. Jsem aktivní a to mi vyhovuje, i když u toho proklínám jednoho profesora za druhým.

Za třetí, i když si udělám plán, kvůli bodu dva se k němu nedostanu. Vážně, za tyhle prázdniny jsem si chtěla uklidit stůl, šatní skříň, udělat si osnovu na matiku i fyziku s plánem, co si potřebuji zopakovat a případně doučit. K tomu nějaké úkoly do školy, dodělat tu proklatou laborku z fyziky. A co jsem udělala? Nějaké úkoly, přečetla si jednou biologii, přeuspořádala knížky na stole a znovu našla záložky a tu laborku samozřejmě neudělala. Sice jsem byla s někým venku a koupila se nové boty, ale jinak nic... Pokud nepočítáte tři série Teorie velkého třesku a to ten seriál stejně sleduju jenom proto, že se nedokáži vrátit ke klasickému Doctorovi, ne regeneraci Prvního Doctora a já se vážně s tím Druhým ještě nesmířila.

A upřímně, vážně netuším, co všichni na tom vidí - na poflakování, na tom, že neuděláte věci, které chcete a přemýšlíte, jestli to vážně zvládnete, až zítra půjdete do školy. I když se na to vlastně i těšíte, protože to je ten zlatý řád, který vás něco přinutí dělat.

A budete ho nenávidět už v úterý, po třetí hodině.

Já vím.

Ale sakra, proč jsem si vážně neuklidila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angel | Web | 6. dubna 2015 v 19:27 | Reagovat

Jako bych četla svuj vlastní deník :D Jsem uplně stejná... Prázdniny mi vyhovujou tak dva, tři dny maximálně. Potřebuji mít režim, něco (škola, práce) mě musí z tý postele vytáhnout, jinak nic neudělám a pak jsem na sebe jen a jen naštvaná... :)

2 Yima | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 22:55 | Reagovat

Tak to já jsem schopná spát opravdu dlouho, jen dneska jsem se probudila už v 7:38, ale po všem tom stěhování a vynaložené aktivitě jsem poslední dobou tak vyčerpaná, že jsem odpoledne na tři hodiny usnula a teď zase nemůžu usnout, snad tak dva hodinu už to půjde.
Prázdniny nemám ráda, protože si zase odvyknu na kontakt s lidmi a potom jsem hrozně moc podrážděná, když na mě někdo mluví. Přitom mám lidi ráda.

3 i r i s | Web | 7. dubna 2015 v 20:06 | Reagovat

Vlastně ti rozumím. Jednou bych si přála být to ranní ptáče, co vyskočí z postele v půl osmé a pozoruje ráno - bohužel taková nejsem ani trochu. Jsem šťastná, když se vyhrabu do devíti.
Když jsou prázdniny, obvykle mi chybí řád a zaměstnání a to se pak začnu zaobírat naprostými hloupostmi, vrátí se mi mé záchvaty hypochondrie a občas se dostávám do dost labilních stavů. Podle mě by se měly letní prázdniny rozporcovat do dvou částí v roce. Představa, že se musím v září vrátit mezi svoje spolužáky, je pro mě vždycky děsivá.
(Ale to už odbíhám od tématu.)

4 Kemata | E-mail | Web | 8. dubna 2015 v 10:10 | Reagovat

[2]: Já jsem o prázdninách naopak s lidmi v kontaktu víc, po škole mám málokdy náladu vidět někoho dalšího, upřímně. O:)

[3]: Jo, prázdniny na dvě části by byly lepší - už jen kvůli tomu, že v posledních letech je v červenci hnusně, ale v červnu a září je nesnesitelné vedro. :)

5 Elwin | E-mail | Web | 27. dubna 2015 v 18:47 | Reagovat

V pubertě jsem vyspávala, ale teď jsem schopná jít spát o půlnoci a vstávat v 9, plná energie. Ale přesně jak píšeš ty, jakmile nezačnu den nějakou pořádnou aktivitou, většinou už se k ničemu nedokopu, což je krize a mimo jiné i z toho důvodu nemám ráda prázdniny... takže tě chápu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama